V Česku se občas volá po legální možnosti odstřelu rysů a nyní nově i vlků. Unesly by to ale naše populace? Rysů je u nás 60 – 90, vlků ještě méně… Můžeme se o možných důsledcích poučit jinde?
Přežití populací velkých šelem je závislé na tom, aby byly akceptovány místním obyvatelstvem. Většina evropských zemí řeší situaci absolutní ochranou druhů a snaží se obyvatele přesvědčit argumenty o ekologické roli šelem a jejich jedinečné hodnotě. Jenže to jsou pro mnohé hospodáře jen slova, proti nimž stojí reálné škody na majetku.
V Chorvatsku se v případě ochrany medvěda rozhodli jít netradiční cestou. Je to druh chráněný, ale byly zavedeny přísné kvóty na jeho odlov, které z hlediska celkové populace nepředstavují výrazný zásah. Výdělky z odstřelu trofejí jdou místním loveckým organizacím, které jsou zodpovědné za krytí škod způsobené tímto druhem, a zbytek peněz využívají na své další aktivity. Výsledkem je, že myslivci aktivně medvěda chrání, dokonce díky umělému přikrmování panují obavy, že se populace přemnoží.
V tomto schématu je naprostou nezbytností to, že populace chráněného druhu vůbec nějaký odlov přežije. Po splnění této podmínky je naprosto zásadní určení vhodné velikosti kvóty pro každý rok a přenesení zodpovědnosti za jejich dodržování na lokální úroveň. V Chorvatsku je ročně povolen odlov 10–15 % odborníky odhadované velikosti celé populace, jednotlivým loveckým spolkům je možný počet odstřelů delegován na základě velikosti jejich honitby a plnění závazků v minulém roce. Běžně bývá uloveno 80–90 % zvířat z roční kvóty.
Naproti tomu chorvatští vlci jsou chráněni zcela, a postoj zainteresovaných skupin a odhadovaná míra pytláctví je mnohem horší než u medvědů.
Povolený počet zvířat k odstřelu jsou jedním z bodů, kde selhává schéma odlovu vlka na Slovensku. U populace karpatských vlků dochází k zajímavé situaci, kdy na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku je možné je regulovaně lovit, kdežto v ČR, Polsku a Maďarsku jsou vlci striktně chráněni. Velikost loveckých kvót na daný rok vydává na Slovensku Ministerstvo zemědělství na základě odhadu početnosti druhu dodaného myslivci. Tak se mohlo stát, že v roce 2002 byl myslivecký odhad 954 zvířat, odborný 130–150 a oficiálně bylo zastřeleno 113 jedinců.
Povolení k lovu nějakého druhu velké šelmy je kontroverzní postup a není akceptováno všemi ochranáři ani v případě medvědů v Chorvatsku. A například v rámci studie ve Skandinávii se ukázalo, že v případě vlků legální odlov vedl k navýšení pytláctví. Je proto potřeba k takovému kroku přistupovat obezřetně a jen u populací, které jsou dostatečně velké na to, aby přežily případné přestřelení. A takové naši rysové, vlci a medvědi nemají.
