Naprostá většina vědců, a tou většinou myslím 97 %, se shoduje, že člověkem urychlená klimatická změna probíhá a má zásadní dopady na Zemi, ekosystémy i sociální a hospodářskou složku lidské společnosti. Význam, který je klimatické změně přisuzován, je i vidět v tom, že pro ni vzniklo obrovské mezinárodní vědecké fórum IPCC (Mezivládní panel pro klimatickou změnu) podporované mnoha politickými uskupeními. O něčem takovém si může výzkum přenosných chorob nebo lidského štěstí nechat jenom znát. Na mnohých jiných vědeckých otázkách, kde je veřejnosti „jasná“ odpověď, není taková shoda mezi odborníky. A přesto se ve společenské diskuzi stále ponechává velký prostor a hlas klimatickým popíračům a spousta lidí bude stále tvrdit, že otázka klimatické změny stále není vyjasněná nebo je to přímo hoax. Proč?
Jednou z příčin může být nepochopení vědecké metodologie širokou veřejností. To, že se stále příčiny a vývoj klimatické změny studují, neznamená, že není jisté, že existuje a je lidmi akcelerovaná. Upřesňují se data a interpretace, hledají se lepší predikční modely, ověřují se předchozí výsledky. Ve vědě se nedochází k jedné, závěrečné odpovědi, poznání se neustále posouvá dál a dál, odpovědi přicházejí, na základě nich vyvstávají nové otázky. Vědecké odpovědi nebývají jednoduché a málokdo je umí srozumitelně vysvětlit širšímu obecenstvu. Buď se sám zaplete do složitostí, nebo je obviněn někým dalším z přílišného zjednodušování, protože přece ještě tento faktor by mohl být takovýto efekt… Klimatické změně chybí její David Attenborough.
Ale i kdyby se našli dobří popularizátoři s dostatečným podpůrným týmem na přežvýkání tisíců a tisíců výstupů vědců, stále to v dnešní době postfaktické nebude stačit. V současnosti je velmi jednoduché pro každého dosáhnout celosvětového obecenstva bez ohledu na to, co reálně umí a jaké jsou jeho vědomosti. Když je slyšet jen o pár lidech s odchylným názorem, jako je bývalý prezident nějaké evropské zemičky, ještě stále mohl převažující hlas znít dostatečně výrazně. Ovšem s rozšířením internetu a sociálních sítí, každý člověk či organizace může založit svoje stránky, blog, masově sdílet neověřené informace či přímo hoaxy, a to bez ohledu na jejich oprávněnost se k daným tématům vyjadřovat a jejich věrohodnost. Data interpretují mimo jejich reálný kontext, ale pokud k tomu vytvoří „sexy“ příběh a budou dostatečně křičet, bude ta jejich informace to, co si nerozhodná, nezainteresovaná většina dlouhodobě zapamatuje. A globální podvod je přece historka všech historek.
Klasickou ukázkou útoků klimatických popíračů je zaměňování klimatické změny a počasí. „Nedokážu si to jinak vysvětlit, ale asi moc zlobím to globální oteplování, že je na mé narozeniny v poslední době vždycky zima,“ stěžoval si prezident Klaus v roce 2010. Senátor James Inhofe hodil sněhovou kouli na podlahu amerického Senátu, aby ukázal, že je globální oteplování hoax. Udělal to v únoru 2015, který byl až do roku 2016 celosvětově nejteplejším změřeným rokem. Stejný argument byl tisíckrát opakován a u mnohých lidí již tvoří pevný základ jejich názoru na klimatickou změnu. Vždyť to říkal český prezident a americký senátor a spousta dalších lidí na internetu… A sníh jsem už tento rok taky viděl.
Oblíbeným maskotem klimatické změny je medvěd lední. Koho by se nedotýkaly záběry hladovějícího umírajícího velikána? Opuštěná šelma plující širým oceánem na neustále odtávajícím kousku ledu? Ovšem na druhou stranu, i klimatičtí popírači považují bílého huňáče za skvělý příklad podporující jejich závěry. V roce 2017 udělal Harvey se svým týmem analýzu blogových příspěvků o klimatické změně a stavu populací ledních medvědů. Ze 45 popíračských příspěvků 80 % citovalo blog Susan Crockfordové jakožto zdroj jasných důkazů, že se lední medvědi snadno přizpůsobí jakýmkoliv změnám, ke kterým v Arktidě dojde. V analyzovaných statích je představována jako přední světová odbornice na lední medvědy. Má to ovšem pár chybiček – paní Crockfordová na svém blogu neprezentuje žádný reálný výzkum, nemá žádné vědecké publikace a všichni světoví odborníci na lední medvědy tvrdí opak. Crockfordová hraje na strunu vědecké nejistoty, protože přece občas někde nějaký druh přežil situaci, kdy si odborníci mysleli, že by měl vymřít. Ano, může se stát, že medvěd lední přežije odlednění Arktidy. Ale stane se to? Jak dlouho bude přežívat? S obdobnou logikou můžeme říci, že někteří lidé přežili s nádorem na hrtanu dalších 50 let, ale když odborníci říkají, že by bylo lepší ho odoperovat, jak se rozhodneme?
Chceme-li něco s klimatickou změnou dělat, je potřeba přesvědčit víc lidí, že se skutečně něco děje, dotýká se to života každého z nás, a je potřeba s tím hnout. Takže pojďme taky psát „sexy“ příběhy a křičme a sdílejme. Data jsou fajn, ale nestačí.
Jen tak mimochodem, 3. 12. 2018 sám sir David prohlásil, že díky klimatické změně se mílovými kroky blížíme ke kolapsu civilizace. Kdo mu naslouchá, když to je tak trochu jiná Modrá planeta?
Citace:
Jeffrey A Harvey, Daphne van den Berg, Jacintha Ellers, Remko Kampen, Thomas W Crowther, Peter Roessingh, Bart Verheggen, Rascha J M Nuijten, Eric Post, Stephan Lewandowsky, Ian Stirling, Meena Balgopal, Steven C Amstrup, Michael E Mann; Internet Blogs, Polar Bears, and Climate-Change Denial by Proxy, BioScience, Volume 68, Issue 4, 1 April 2018, Pages 281–287, https://doi.org/10.1093/biosci/bix133
