Reklama
 
Blog | Simona Poláková

Vzácný versus chráněný druh

Nedávno jsem si sama svou vinou pěkně zkomplikovala debatu o tom, jaký je rozdíl mezi chráněným a vzácným druhem. Po patnácti minutách jsem rozhodně neměla pocit, že mě kamarádka chápe. Zřejmě se ztratila někde u IUCN, Švédska nebo šafránu, protože na kormorána už jen se skelným pohledem přikyvovala. Tak ještě jednou a lépe. A pro všechny.

Jeden význam sousloví ohrožené druhy poukazuje na ty, které mají sníženou šanci na přežití, a to jak z důvodu počtu jedinců, tak problémů s fluktuací početnosti během času, známým hrozbám,… Tyto druhy jsou uvedeny v červených seznamech, které připravují vědci, odborníci na dané skupiny, v nějakých rozumných časových intervalech (čti: když na to někde seženou peníze). Na rozhodnutí, jak na tom daný druh je, existuje celosvětově standardizovaný postup podle pravidel IUCN (Mezinárodního svazu ochrany přírody). Každý druh dostane jednu z nálepek: běžný, vyžadující další pozornost, ohrožený, silně ohrožený, kriticky ohrožený, nejasný, nezvěstný či vyhynulý. Osobně se mi na tom moc líbí jak vědecký přístup, tak možnost přiznat, že prostě nevíme.

Zní to jednoduše, ale – červené seznamy se připravují pro různě velká území. Např. květena jižních Čech, Česka, Evropské Unie, Evropy, Euroasie, celosvětová… A v každém z těchto seznamů může dostat druh jiné hodnocení. Ocún jesenní je v jižních Čechách velmi vzácný, kdežto jinde v republice je mnohem běžnější. Šafrán karpatský/spišský je u nás kriticky ohrožený, kdežto v sousedním Slovensku je to celkem častý druh s nejnižším ochranářským hodnocením „vyžadující další pozornost“. Upřímně řečeno, máme jen velmi málo druhů, které jsou na červeném seznamu v širším měřítku. Na druhou stranu, pokud se nechceme jezdit dívat na vlky, koukol polní a podobně v lepším případě do Rumunska, v horším až do Ruska, musíme jim věnovat prostor a pozornost i u nás.

Ohrožených druhů podle výše zmíněné definice jsou u nás tisíce. Chráněných však jen stovky, a i to je pro někoho moc. Zákon používá podobné názvosloví jako červené seznamy – ohrožený, silně ohrožený a kriticky ohrožený. A z toho pak občas vznikají zmatky, co je vlastně ohrožený a ohrožený druh. Výčet chráněných druhů ne úplně sedí na vědecké výsledky (i když třeba ve Švédsku vycházejí při přípravě seznamů chráněných druhů z červených seznamů). U nás tam rozhodně nejsou ani všechny kriticky ohrožené červenoseznamové druhy, a naopak, občas se tam potuluje něco, co červené seznamy nepovažují za povšimnutí hodné. Výčet druhů chráněných zákonem je u nás dán jak odbornými podklady, tak historickými (občas až hysterickými) a politickými vlivy.

Mnoho lidí třeba udivovalo, proč jsou kormoráni stále chráněni zákonem, když jsou u nás „všude“. Jenže u nás bývá mnoho kormoránů v zimě, třeba v roce 2013 bylo sečteno 7 827 jedinců. Ovšem hnízdní populace je mnohem menší, v tom roce 2013 čítala pouhých 266 párů.  A především – vyškrtnutí kormorána z vyhlášky aktivně bránili rybáři, kteří pak mohli žádat o náhradu škod způsobených chráněným zvířetem. A dobře, že se tak dělo (a zase děje, ale je to trochu komplikovanější). Reálně totiž žádný boj proti náletům kormoránů nepomáhá a ničení naší pidi hnízdní populace nic nezmění na tom, že zimní přepadové letky budou stále početné.

Zákonem chráněné druhy požívají speciálních výhod a narušování jejich prostředí i života jedinců podléhá určitým pravidlům. A to je ten důvod, proč chráněné nemůžou být všechny kriticky ohrožené druhy. Vzácné druhy jepic a pošvatek si zaslouží naši ochranu a ohleduplnost, ovšem nemůžeme ji vyžadovat zákonem, neb mnohdy vlastně nevíme a) kde všude žijí, b) kde jsou možné kompromisy mezi lidským hospodařením a jejich životními potřebami, c) nemáme dost odborníků na tyto skupiny, abychom to teď věděli. Ale to nám nebrání v tom, zkoumat tyto druhy dál a časem tyto informace získat a začít se o ty druhy starat lépe. Do té doby musíme doufat, že jsou chráněni díky jiným, tzv. deštníkovým druhům (ty, jejichž ochrana zaštiťuje ochranu celé řady dalších druhů žijících ve stejném prostředí, např. modrásek černoskvrnný na vlhkých loukách).

Perlička na závěr – jediný z našich druhů, který je kritický ohrožený podle celosvětového červeného seznamu, není u nás chráněný zákonem. Tušíte který?

 

Pro zájemce digitální červené seznamy pro ČR:

http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=1264

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama